1900

Na podzim roku 1900 se začala psát i historie kolínského závodu. Stejně jako v případě pardubické rafinerie byly klíčovými atributy pro volbu místa dostatek vody z Labe a napojení na železnici. Oba závody spolu také úzce spolupracovaly. Nedaleká Fantova pardubická rafinerie povolala do Kolína některé své mistry, aby pomohli roztočit kola nového podniku a ve Fantově továrně se zpracovávaly i některé polotovary z kolínské rafinerie.

Vřetenové, vazelínové, válcové, těžké i další oleje začaly na trhu brzy dominovat a vytlačovaly do té doby všeobecně uznávané americké výrobky, a to nejen v Rakousku, ale i v zahraničí. Hlavními zahraničními zákazníky bylo Německo, Švýcarsko, Belgie a Anglie. V roce 1907 změnil David Fanto podnik v akciovou společnost a sám se stal jejím komerčním radou. Akciový kapitál činil 12 milionů korun českých a společnost zahrnovala závody v Uhrách, pobočky v Paříži, naftové doly v haličské Boryslavi, rozsáhlý park cisteren, ropných tankerů a přečerpávacích stanic.

1920

Ani po první světové válce, během které byla prohlášena za válečný podnik chráněný státem, neztratila společnost nic ze své síly, dravosti a dynamičnosti. Právě naopak, mimo jiné i díky sloučení všech rafinerií a vzniku ústředního ředitelství na pražském Smíchově, ke kterému došlo ve 20. letech.

Podnik v té době zpracovával především ropu z moravských Gbel, z níž dokázal vyrobit nejlepší a nejvíce konkurenceschopné výrobky, a stal se jediným zpracovatelem této suroviny. Později přešel na zpracovávání ropy perské, ruské, americké, venezuelské i rumunské.

V meziválečném období začala firma vyrábět také autooleje míchané z amerických válcových olejů Continental-Brightstok, které se na trhu prodávaly pod značkou Fantolin.

1927

V roce 1927 se v Kolíně začíná vyrábět olej MOGUL, hlavním zákazníkem byla síť čerpacích stanic Bratři Zikmundové.

1939

Okupace Československa v březnu 1939 vedla k postupnému přeorientování provozu na válečnou výrobu. Kontrolu podniku převzala německá vojenská správa. Důsledkem byly spojenecké nálety, které také zastavily výstavbu nové selektivní rafinace. Masivní bombardování především koncem války zanechalo zhruba tři čtvrtiny závodu v troskách.

1945

Velká potřeba ropných výrobků pro obnovované národní hospodářství vyžadovala urychlenou rekonstrukci. Ihned v roce 1945 se tak začala na troskách starých provozů stavět Pardubická rafinerie minerálních olejů, národní podnik. Základní činností podniku bylo a dodnes zůstalo zpracování na atmosférické destilaci. Ta byla už v roce 1943 doplněna vakuovou kolonou, v roce 1947 pak filtrátovou destilací a v roce 1955 benzínovou odparkou. Intenzifikace zařízení měla podstatný vliv na zvýšení objemu zpracovávané suroviny.

1960

Od roku 1960 se národní podnik Pardubická rafinerie minerálních olejů stal výhradním výrobcem speciálních asfaltů pod obchodním názvem Paramo. Podstatné zvýšení výroby nastalo v šedesátých a sedmdesátých letech po napojení na ropovod Družba a po modernizaci výrobních zařízení. V roce 1960 byl uveden na trh motorový olej TRYSK a v roce 1970 legendární olej MOGUL SUPER, který si mnozí pamatují v charakteristickém zlatém obalu. K podstatnému zvýšení objemu výroby došlo i díky nové atmosférické destilaci ropy. Závod produkoval benzíny, motorovou naftu a zejména topné oleje.

1994

Na začátku roku 1994 proběhla transformace státního podniku na akciovou společnost Paramo, která navázala na úspěšnou práci předchozích generací. Od roku 2000 je Paramo členem přední české skupiny Unipetrol podnikající v oblasti zpracování ropy a petrochemické výroby. I nadále bude klíčovým producentem a distributorem olejů zejména v Čechách a na Slovensku, s českou značkou MOGUL jako svým nejdůležitějším produktem. Mezi další strategické aktivity patří i produkce asfaltů a izolačních asfaltových výrobků a poskytování služeb palivového terminálu.